O akci
V Česku je 211 azylových domů, které poskytují přechodné ubytování zhruba pro 5 400 lidí. Kdo v nich žije a jak se do nich tito lidé dostali?Příběhy se různí, ale systémové příčiny zůstávají většinou stejné.Nerovný přístup ke vzdělání, systémově zapříčiněná zranitelnost mladých žen a rasové předsudky. Je třeba přestat vydávat patologické aspekty našeho „systému sociálního zabezpečení” za osobní selhání. Zamykat základní lidská práva za paywall. Podmiňovat přístup k důstojnému bydlení splněním podmínek, jejichž dosažení je bez základních jistot téměř nemožné.„Viděla jsi, jaký ty děcka kreslí obrázky? Tam jsme my tři a ty děcka! Není to tatínek, maminka a děti. Není tam domeček, rodinka a pejsek. Není tam hodná babička, co upekla koláčky, ty vole. Je tam hnusnej azylák, dvě tetky a sociální pracovnice Fedotíková, do prdele.“Autorská inscenace s dokumentárními rysy na základě skutečných, zkreslených a anonymizovaných příběhů.O konkrétním lidském utrpení, kolotoči sociálního vyloučení a feminizaci chudoby s nadhledem. O azylových domech. O jejich obyvatelkách a dětech, které jsou nejspíš základem státu, jen pokud se o sebe dokáží postarat samy.režie: Alexandra Horoščák Bolfovádramaturgie: Libor Brzobohatýscénář: kolektivhrají: Denisa Cupáková/Simona Kurská, Tereza Havránková, Štěpánka Romovávýprava: Anna Tichásvětelný design: Jakub Julínekhudba: Klára Wodehntechnické zajištění: Kar
Zdroj: GoToBrno.cz / TIC BRNO